Boyfriend tag - VIDEO

Moje lenost, vaše šance!

Změna počasí, z podzimní deprese do nadávání na kosu jak víte kde, na mne padla těžká lenost. Taková lenost to je velmi nemilá věc. Člověk s ní v průběhu roku tak nějak bojuje, ale pak se najednou, třeba náhodou někde v baru, společensky unaví a krom primáta visícího mu ráno za krkem ho přemůže i ta potvora lenost. Ono to s ní pak nikdy není lehké. Veškeré plány jdou stranou a místo, aby se člověk vzchopil a vyprášil ji, jak se patří, zůstane ležet a třeba jen tupě civí do zdi. A to je pak děsně rozčílen, když se musí zvednout a někam dopravit své pozadí, mračit se na všechny kolem v přetopené MHD, kde by i nomád padl horkem, aby si nakonec někde kydnul a odpočítával minuty, kdy už bude moct konečně domů a zase si lehnout. A když se cestou domů staví pro pár rohlíků na večeři, musí se prodrat davem lidí nakupujících dopředu na Vánoce či očekávající konec světa (alespoň to tak vypadá) a připadá si jak v kotli na koncertě Iron Maiden. Pak se konečně skácí na svou postel a druhý den vše pokračuje na novo. Ale jak se tak občas dívám kolem, nejsem v té lenosti sám, spíš ona sedí na našich obydlích jak mlžný opar smogu z tuhých paliv a člověk se jí nezbaví ani za cenu kofeinu, teinu a dalších povzbudivších alkaloidů.

A tak jsem se, pod tíhou lenosti, rozhodl, že jsem vám toho napsal již víc než byste i vy, ať již líní nebo nelíní mohli unést a protože Vás nechci před Vánoci zničit a strhat, aby se vás Ježíšek nelekl a stačil vám nadělit víc než fusekle a kousavý svetr, budete teď pro změnu psát vy mně. A aby to nedopadlo tak, že tady budu do Nového roku čekat, než sem někdo něco napíše, budu vás motivovat soutěží o nějakou tu voňavku (její foto jistě autorka blogu ráda někam umístí). Tu pak dámy jistě využijí a pánové (jestli sem nějaký zabloudí) ji mohou velice vhodně šoupnout pod stromeček a z toho jim pak budou plynout také jisté výhody, o kterých se jistě nemusím dlouze rozepisovat.

A abyste to měli lehké, nastolím i téma, o kterém si spolu budeme povídat. Nedávno jsme se totiž dostali na to, kdo je za co schopen utratit peníze, i když je zrovna nemá a utratí i ty poslední, co má na vlak. Z mých osobních průzkumů zatím vyplívá, že dámská populace je těžce promořena závislostí na čokoládě. U pánů je to horší. Pivo napadne jistě každého, ale je tomu doopravdy tak? U mě to platí dozajista, ale obecností tohoto si nejsem vůbec jistý. A proto by chtělo, aby sem nějaký ten chlap zabloudil. Takže dámy (až se tu taky vyzpovídáte) je třeba jít tomu štěstíčku naproti a tak, pokud máte nějakého toho svého nebo prostě nějakého po ruce, pošlete ho na tento blog, ať také popíše svou „závislost“ do komentářů a vyhraje vám voňavku a my tak máme širší spektrum výsledků.

Čili, do komentářů popište nějakou tou větou TU vaši věc, které nikdy neodoláte a musíte si ji koupit nebo jen dlouze prohlížet a nakonec koupit, pokaždé když jdete v obchodě okolo. Ze všech komentářů pak vylosujeme jednoho, kterému pak bude zaslána ona voňavka. A aby stihla do Vánoc přijít, losování a vyhodnocení výsledků proběhne dejme tomu 17. 12. 2012. Takže hezky pište a nestyďte se, nikdo vás tu soudit nebude :-P

Hodně štěstí!

J.V

Provoněné Vánoce - VIDEO

Dneska jsem měla opravdu vánoční náladu, takže jsem si ještě vytvořila malou vánoční výzdobu :).

Vážení, milí, nedocenění

Úvodem přijměte moji omluvu za to, že jsme si spolu delší čas jaksi nepovídali. Většině má písmenka určitě nechyběla, ba dokonce děkovali Bohům, že mě konečně uklidili někam do rohu pod prošoupaný koberec dějin, zašpiněný blátem věčnosti. Omyl! Vrátil jsem se. K všeobecné nevůli má nepřítomnost byla zapříčiněna technickou závadou mého psacího zařízení, a to prasklým pantem na levé straně, kteréžto mi zařídilo přes měsíc běhání a hlavně nemožnosti cokoliv jakkoliv sesmolit, jelikož si zařízení toto hovělo kdesi v prachu PC servisů, ze kterých mi v průměru po týdnu a půl zavolal technik, který náhodou o můj přístroj ve tmě zakopl, že mi nemohou pomoci, ale dají mi kontakt na jiný servis, kde mi ho už docela určitě opraví. A tak, když počítač opět skončil v mých láskyplných rukou, bylo tou dobou nakupeno spousta restů, školou počínaje a seriály konče, že se prostě časově absolutně nedalo nic jiného stihnout, což vnímavý a inteligentní čtenář, jako jsi třeba ty, prostě musí pochopit, akceptovat a omluvit. No a těm ostatním se člověk stejně nikdy nezavděčí, že?

A jelikož jsem tedy měl těmito událostmi zajištěno spoustu na pozorování, tak jsem ho plně využil. V Říjnu navíc opět odstartovalo nové kolo zápasu já vs. škola, kdy letos má soupeř nebývale vysokou šanci na K.O. už ve druhém kole, takže jsem byl společností vpuštěn mezi lid, s tím, že jsem musel slíbit, že nikoho nepokoušu a nebudu močit na veřejných prostranstvích a když už, tak si alespoň objevím křoví kde nespí parta bezdomovců. Tímto se mi naskytlo mnoho materiálu a zážitků, takže je o čem psát.

Asi tak před měsícem jsme vyrazili s autorkou tohoto krásného blogu na oběd a jelikož se jejich menza nachází co by kamenem dohodil a zbytek došel , od centra, bylo mi oznámeno, že se stavíme na nákup do nějakých obchodů poblíž. První v řadě byla drogerie. Když sem byl malý, slovo drogerie znamenalo obchůdek, kde byl k dostání šampón, pár čističů na koberec a lahvičky s lakem na nehty, vystavené pod skleněným pultem, u kterého se zároveň i platilo. Nejdelší možná akce v tomto typu zařízení, nemohla být delší než 10 minut, kdy se celý obchod dal projít čtyřikrát dokola. Držíc se matné vzpomínky naivního chlapce, říkal jsem si, že tato zastávka nebude problém. Zásadní chyba byla odhalena hned po rozjetí se samootevíracích skleněných dveří na fotobuňku. Před mým zkamenělým pohledem se rozprostřel prostor fotbalového stadionu, co hůř, zcela zaplněn zbožím. Zpočátku jsme postupovali rychle a tak vyvstala naděje, že jdeme pro něco konkrétního. Druhá zásadní chyba byla myšlenka, že i když jde žena do drogerie (a mám neblahé tušení, že nejen tam) pro něco konkrétního, neprohrabe ten zbytek. A tak, jako když v lese hledáte houby a pořád nic, když najednou uvidíte jeden hříbek, sehnete se k němu a v tu chvíli uvidíte desítky dalších všude okolo, uzřel jsem desítky až stovky žen takto se prohrabujících. Sem tam bylo možno zahlédnout nějakého muže. Ti ovšem popadli první sprcháč na slevě a rychle pryč. Druhý typ přítomných mužů pak sloužil jako držák košíku a věšák na svršky svých drahých poloviček. V jejich tvářích byste marně hledali nějaký výraz. Jednalo se spíš jen o tělesné schránky, jejichž duše poletovaly v nekonečných hlubinách hospodských píp, definovaných tak sladce mimo tento prostor a čas.

V tu dobu přerušila tok mých myšlenek zástava chůze. Byli jsme na místě. Obraz nástěnných svítících polic různých kosmetických značek se mi zařízl do paměti jak špatně ušité spodky do choulostivých míst. Tu se přihlásila ke slovu třetí chybná myšlenka, tedy: ,,To určitě nebude chtít procházet všechno“. V obavách, že mne ochranka vyvede za to, že v podlaze pode mnou je vystán dolík, jsem pomalu začal přecházet sem a tam. Pak už dokonce i prohlížet ony regály s kosmetikou. Nevím, jestli už jste si toho někdo všimnul, ale ve všech je to samý jen jinak zabalený!

Podívám sekolem sebe. Pánové, připomínající sochy na státním zámku Kuks, nehnutě stojí na svých pozicích, zahleděni nepřítomně v dál. Dámy vyvracejíc mojí tezi, neúnavně prohrabují jeden regál po druhém, poličku za poličkou, kalíšek za kalíškem. Otevřou, prohlédnou, napatlají na ruku, zašklebí se, zakroutí hlavou, zavřou a vrátí na místo. A tak pořád dokola. Pomalu začínám propadat zoufalství, když se dáváme znovu do pohybu, směrem k pokladně. Pocit úlevy se rozlíná mým tělem. S nadějí, že těchto čtyřicet minut nepadlo nazmar, platíme vybranou !jedinou! řasenku. Venku mne ovane letmý vánek a tak pomalu chytám druhý dech. Bohužel, na tramvaj se nejde. Míříme k dalšímu obchodu. Dveře se otevřou, brada padá k oblasti někde u kolen: ,,To jako, že zase drogerie!?“ Po průměrně dlouhém výkladu o tom, že ano, ale že jiná a že tu mají něco, co vedle nemají, a vedle mají tohle a to tu je moc drahý, se pomalu smiřuji s osudem. Nakonec, tady jsem byl alespoň užitečný, kdy po otázce: ,,Co myslíš, tohle nebo tohle?“ jsem ukázal na jeden ze dvou přinesených předmětů, nemajíc ani tucha o to, co to vlastně vůbec je. Když jsme se vymanili ze spárů této drogerie, přišla kýžená cesta na tramvaj. Znaven, ale s pocitem vítězství jsem kráčel ulicí k zastávce. U zastávky přišla na řadu poslední chyba dne. Řekl jsem si, že už to mám za sebou a těšil se na domů na sprchu, když zazněla věta: ,,Skočíme ještě tady do Rossmanna.“. Kdo se, na rozdíl ode mě vyzná, ví, že se jedná o další drogerii…


J.V

Útok na drogérie!

Vítám vás u dalšího článku :)

Dneska jsem KONEČNĚ měla odpoledne volno (test z matiky mám za sebou, takže jsem se nemusela učit :D), takže jsem konečně mohla uskutečnit dlouho plánovaný útok na téměř všechny drogérie (Rosmann, DM, Teta).

TETA

Nejprve jsem zašla do Tety, kde měly být v akci Color tattoo za 99 Kč, což je dost dobrá cena(Takže jsem překonala nesympatie k této drogérii :D). Doufala jsem, že v Tetě budou mít větší výběr odstínů než v jinde, protože v letáku byly vyfoceny i oranžové, zelené atd. Bohužel, i v této drogérii je výběr velmi malý a prakticky stejný, jako všude jinde – tyrkysové, stříbrná, zlatá, hnědá, černá a fialová. A hádejte, jakou jsem si koupila já? :). Černé! Možná vám to může připadat zbytečné a naprosto nepoužitelné, ale opak je pravdou :). Zaprvé se dají používat jako linky, které vám opravdu dlouho vydrží (což už jsem stihla vyzkoušet). A zadruhé samozřejmě jako stíny –  to vám ukážu v některém z dalších článků :)

DM

Druhá část útoku byla na DM (ta už patří k mým oblíbeným drogériím). A proč do DM? Protože mi došly všechny kondicionéry (samozřejmě všechny najednou :D). A jelikož já horko těžko rozčešu vlasy po kondicionéru, tak bez něj bych je rozčesávala minimálně půl hodiny (a to nepřeháním) a ještě bych si vyškubala chomáč vlasů. Nejraději mám kondicionéry od značky Balea, které jsou levné, kvalitní, voňavé a bez silikonů, co chtít víc? :). Kopila jsem si rovnou dva, abych tam po týdnu nemusela znova :). Jeden na kudrnaté vlasy (39 Kč) a pro lesk vlasů (29 Kč). Oba dva jsem už jednou měla a jsem s nimi naprosto spokojená :). I když jsem do DM šla JEN kvůli kondicionérům, u nich můj nákup neskončil. Ve stojanu Maybelline byla výborná akce – make up Affinitone + pudr za 229 Kč. Tomu jsem samozřejmě nemohla odolat! Zkoušela jsem oba produkty zatím jednou a musím říct, že jsem nadšená – hlavně z toho pudru. Ale více až v recenzi, musím je prvně pořádně vyzkoušet :)

ROSMANN

A konečně poslední část. Do Rosmanna jsem jen „zaskočila“ pro štěteček na oční linky od Essence (který určitě všichni znáte). Chtěla jsem tam pobýt trochu déle a podívat se po dalších věcech, ale jelikož všechny drogérie se mnou procházel Honzík (můj přítel) a už toho měl opravdu dost (což se mu ani nedivím), museli jsem koupit JEN štěteček a na nic jiného jsem se nesměla ani podívat :D. Obávám se, že se mnou byl naposledy :D. 

Ptejte se :)

Pod tento článek můžete psát vaše otázky na mě, kosmetiku atd. :) Pokud jich bude dost, tak natočím video, kde je zodpovím :)

Jak si zpříjemnit učení :)

Krásné odpoledne :)

Doufám, že alespoň vy máte odpoledne hezké. Můžete si hodit nohy nahoru, koukat na oblíbený seriál, dát si něco dobrého k jídlu a a prostě NIC NEDĚLAT? Jestli ano, tak vám to stráááášně závidim! :)

Dneska je to takový netradiční článek. Aneb - Co dělat, aby učení nebyla taková muka. A jelikož se dneska musím učit matiku celé odpoledne a pravděpodobně až do pozdních večerních hodin, (jelikož problematice funkcí vůbec nerozumím :D) chtěla jsem si tyto dlouhé hodiny trošičku zpříjemnit.

Co mi pomáhá?

Základní věc pro mě (a mělo by být i pro vás) je dostatek tekutin. Z vlastní zkušenosti vím, že jakmile delší dobu nepiju, tak mě začne strašně bolet hlava (a pak už se to dohnat nedá). Takže vždy než se pustím do učení si do velkého hrnku uvařím zelený čaj a připravím si lahev čisté vody :).
Zelený čaj má zároveň další výhodu - když se učíte pozdě večer, tak vám to dodá enegrii, povzbudí vás to, takže se vám chce méně spát. (Já jsem během učení na maturitu pila cca 2 litry zeleného čaje denně, ale to už asi není dobré :D)

Další věc bez čeho se při učení neobejdu je hořká čokoláda (pokud se zrovna nasnažíte zhubnout, tak si můžete dát klidně mléčnou :D). To, že má hořká čokoláda spoustu výhod je asi jasné. Stejně jako zelený čaj vás také nabudí atd. Po sladkém se prý i lépe myslí. (To nám teda tvrdila učitelka na ZŠ, takže jsem si na prověrky mohli nosit sladkosti :D no a pak všichni jen jedli...)

Asi nikdo z nás se nevydrží učit dlouhé hodiny bez pauzy. Já to praktikuju tak, že se půl hodiny intenzivně (ne vždy :D) učím a pak si dám cca 10 minut pauzu (Já si dávám pauzu zrovna teď, když píšu tento článek, abyste si nemysleli, že se jen flákám :D). O pauze se samozřejmě podívám na FB, přečtu si článek v časopise nebo se podívám na video na Youtube. No, a pak jsem zas plná síly (ano, přeháním :D)  a můžu se zase pustit do učení.

Tak to je pro dnešek k učení všechno, k tomuto tématu se vrátím zas někdy příště :)

A mimochodem, už jste si koupili novou Dietu? :) Já mám tento časopis strašně ráda. Tentokrát tam byl navíc i dárek - úžasný balzám na rty od Fleur de Santé, ktérý dokonale voní po jablkách :).