KOSMETIKA NEBO SUD PIVA ZDARMA!!

 A teď, když jsem dostatečně zaujal Vaši pozornost, můžete se v klidu začíst do následujících řádků :-D

Jelikož jsem byl požádán o to, abych přispěl nějakým svým postřehem na tento velice zdařilý blog, rád jsem se tohoto nelehkého úkolu zhostil. Přece jen se jedná o blog, který se zabývá líčením a věcmi s ním souvisejícími a tudíž bude zajímat především dámskou část publika, jejichž duši se, asi jako každý muž, snažím porozumět již od svého narození a to s velmi nejistými výsledky. I když, přece jen nějaký ten muž, ať už zajímající se o líčení nebo šťastně sem zabloudiv při prohledávání internetu, se zde objevit taktéž může.

                Dámám, které se zde pohybují pravidelně nebo těm, které sem jen občas zaskočí kouknout, co nového, tedy neunikne, že se zde (pokusím se) každý týden objeví něco nově nadatlovaného, co jim při schnutí nehtů, namalovaných podle zde uvedených schémat, nebo rozdělávání různých barviček a patlání na rozličné části těla, ukrátí dlouhou chvíli. Třeba se i začnou těšit, co to zas napíšu za volovinu. Navíc podle vzoru antického Řecka má člověk rozvíjet sou stránku tělesnou, stejně tak ale i duševní a tak to budete mít krásně pohromadě. Ovšem za kvalitu, kterou Vám zde budu přinášet, rozhodně nemohu ručit a už vůbec ne něco slibovat :-D

                Pánům tyto řádky mohou zase sloužit, při dlouhém čekání na své květinky, než se namalují a jako ostrůvek pochopení, protože co si budeme nalhávat, je to potřeba. Musíme se politovat, jelikož čekat v jedné místnosti s líčící se ženou, zvlášť když do odchodu z domu zbývají už „jen“ tři hodiny se rovná lovu medvěda v bederní roušce z lopuchu, ozbrojen jen klacky a kamením. A proto, že je tento blog naprosto úžasný, inovativní, moderní a inspirativní, nastává pomalu čas, kdy pánové budou svými partnerkami a vůbec všemi ženami ve svém okolí nuceni tento blog pravidelně sledovat, aby jim náhodou něco neuniklo. A proto určitě uvítají, když jim někdo sdělí, že v tom nejsou sami a že ty pocity, kdy neví, která lahvička je která, poněvadž naprosto všechny vypadají stejně, jsou docela normální a není třeba se rozrušovat.

                No a ti ostatní, kteří sem najdou cestu a to buď zaujatí krásami líčení, nebo těmito bláboly nakonec zjistí, že zde naleznou obojí a tudíž není jiná možnost, než, že se stanou pravidelnými čtenáři a budou se na tyto stránky vracet minimálně dvakrát do týdne.

Přemýšlel jsem, jakým způsobem a o čem psát. Nakonec jsem se rozhodl pro to, že tomu nechám volný průběh, protože co se kosmetiky týká, cokoliv postřehnu nebo v tomto ohledu prožiji s autorkou těchto stránek a napíši na to sem svůj názor, musí být pro lidi, kteří těmhle věcem nějak rozumí, ohromná zábava, protože já tomu nerozumím vůbec a spoustu věcí ze svého pohledu, a nebojím se říci z pohledu mužského pokolení, nechápu a jsem za to často peskován nebo vysmíván. V neposlední řadě patřím mezi lidi, kterým se pořád něco smolného děje a tak o témata nouze nebude.

                Pomalu jsem se začal cítit jako velký novinář a tak je čas protentokrát končit se psaním. Mojí výhodou už od mala je, že pokud něco dělám, okamžitě si začnu sám pro sebe hrát na obrovského odborníka na danou problematiku. Nevýhodou je, že už od té samé doby, kdy jsem se na něco poprvé tím odborníkem stal, se okamžitě událo něco, co mě krutě vrátilo do reality. Ať to bylo pár facek za to, když hrajíc si na milionáře jsem ze stavebnice vybudoval doutník, který jsem následně pokuřoval (to znamená, odkusoval jednotlivé její dílky) nebo tehdy, kdy po vzoru zahraničních kuchařů, ukazujících své umění v televizi, jsem se stal profesionálním kuchařem. Problém tehdy nastal, když jsem nechal na pánvi rozpálit olej a na chviličku se odskočil podívat, co dávají v televizi. Asi po třičtvrtě hodině, když ke mně došla mastná mlha a já pak se zděšením doběhl do kuchyně, zbyl na pánvi z oleje jen černý přiškvařený flek a já měl co dělat, abych ho odstranil, než přijdou rodiče z práce. O větrání hutné mlhy nemluvě. A tak, abych předešel všem nehodám, pro dnešek raději končím. Nakonec toho mám, jak se tak dívám, napsáno už docela dost a dnešní člověk se dlouhým textům raději vyhýbá, jen je zahlédne. Zabere moc času, než by ho přečetl a při stavu únavy a vytíženosti v dnešní době, bych si přece nemohl dovolit o něj někoho okrádat.

Mějte se tedy krásně, Vy co jste to přečetli až sem a pokud nejste přespříliš odrazeni, příští týden se opět sejdeme zde.

J.V (PS: Za hrubé chyby, jakožto i chyby v interpunkci, slovosledu etc., neručím ani náhodou :-P)